European Dog Show - Budapest 3.-5.10.2008
Evropská výstava psů + Klubová výstava + Speciální výstava - Budapešť (Maďarsko). Tyto tři výstavy nás čekali v jeden víkend, s partou našich kamarádů faraonářů z různých koutů ČR. Moc jsme se na prodloužený víkend těšili.
V pátek začíná náš prodloužený víkend. Nejprve jedeme dopoledne do Brna k Evě s Ivem, kde máme sraz s druhou posádkou (Jitka+ušopýři, Karolína, Milena a Vláďa - tito tři jedou jen "na čumendu" a jako naše pomocná ruka, psychická podpora, tlumočníci...). Do Brna přijíždíme jako první a Evička nás hned vítá, představuje nám tatínka a předkládá mohutné občerstvení, za které ještě jednou děkujeme - bylo výborné!!! Za nedlouho přijeli ostatní a ještě se přidala Lenka se Sachmet a také dorazil Ivo. Chvíli jsme pokecali a pak už jsme se museli rozloučit a pokračovat směr Bratislava - Budapešť. Milena nasedla k nám do auta, aby byla zátěž obou aut vyrovnaná! Cesta probíhala bez problémů, Milena si pochrupávala a už jsme byli na slovenských hranicích. Tam jsme měli sraz s Jitkou a její posádkou. Koupili jsme dálniční známky, dali si kafíčko a pokračovali přes Slovensko. To Milena celé prospala a nevěřila, že už jsme na maďarských hranicích - opět obě posádky. I zde jsme platili dálniční poplatky. Ještě nesmím zapomenout, že začalo pěkně pršet. Cesta po Maďarsku rychle ubíhala, ale kolem Budapeště se to začalo pěkně štosovat. Těsně před setměním jsme bez jedinného bloudění dojeli na místo ubytování (tedy díky navigaci, bez ní by jsme byli asi ztraceni). Ubytování bylo hezké, "paní domácí" mluvila lámanou češtinou, takže jsme se bez větších problémů dorozuměli. Večer jsme šli do místní malé restaurace na večeři. Jitka měla výborný tatarák, já s Milenou kuřecí kousky s mandlemi ve smetanové omáčce. Ostatní chtěli maďarskou specialitu, byla jim nabídnuta specialita z více druhů mas, tak neodolali. Velké překvapení bylo, když specialitu přinesli na stůl - byly to řízky!!! Tak nám tiše i hlasitě záviděli, neb řízků jsme měli plnou kabelu od maminky na celý víkend! Ale večer to nepokazilo a pěkně jsme se bavili. Při odchodu jsme dostali ochutnávku výborného vína. A to už byl čas na spánek.
Dnes je hlavní program výletu - Evropská výstava. Máme to na výstaviště 15 km, ale i tak vyjíždíme v 5.30 ráno, aby jsme se vyhnuli kolonám. To se podařilo a jen malé zdržení přišlo u brány. Venku opět pršelo. Na této výstavě jsme očekávali mnohokrát lepší organizaci a hlavně větší ochotů personálu. Co ale bylo nejhorší, na celé výstavě byla jen malilinkatá hrstka organizátorů, ze kterýma se dalo dolmuvit anglicky či německy. Takže zde vládl pěkný chaoz a nervozita. Ale rychle jsme našli všechny potřebné místečka - výdej katalogů, pavilon, kruh... Zde již byli další faraonáři - Ivana se smečkou, Lenka s Ezarem, Bára s Esme a další a další. S těmito jsme měli místečko u kruhu a celý den jsme si vzájemně pomáhali. Výstava začala s 2-hodinovým zpožděním - kvůli dlouhým kolonám se ani rozhodčí nemohli dřív dostat na výstaviště. Posuzovala nás paní Steffi Kirschbichler z Rakouska. Faraonů bylo nahlášených 31 a 29 jich přijelo. Asalka se vystavovala ve třídě otevřené. Výstava se jí moc nezamlouvala a tak nechtěla vůbec stát. Pohyb byl pěkný. Obdrželi jsme známku VD3. BOB obdržel Northgate's As You Like It. Na této výstavě se nedostávali posudky, jen listy se získaným ohodnocením. Za zmínku stojí výsledky našich kámošů, kteří vyhráli své třídy - Flex Putimksá brána, Ezar Putimská brána, Al Basrah from Philaia (komplet výsledky na www.elnegma.com).
Měli jsme všeho plné zuby, ale to jsme netušili, že z výstavy pojedeme těch 15 km skoro 3 hodiny. Kolony byly neskutečné. Organizace zcela zkolabovala. Nicméně jsme se z výstaviště v pořádku dostali na penzion. To už nás v restauraci čekali ostatní, vč. Tínky s Vilim, a Harryho s dcerou a kamarádkou. Chudáčci na nás čekali s objednáním jídla, takže pěkně vyhládli! I když jídlo bylo tentokrát katastrofa, nikdo (krom Mileny) nedostal to co si objednal. Většina dostala opět místní specialitu - řízek a tentokráte s vylepšením a to v podobě přílohy - rýže. Ale perličkou večera byl smažený sýr s rýží a tatarkou! Ale nálada byla veselá a nějaké jídlo nám ji nemohlo pokazit. Opět jsme šli docela brzy spát.
5.10.08 - neděle
Opět vyjíždíme v 5.30 ráno a chystáme se na Speciální výstavu chrtů. Kolonám jsme se vyhnuli ještě více než včera. V pavilonu skoro nikdo není, krom Jitky s Vláďou. Nevíme, který kruh bude náš, tak jsme se usídlili na včerejším místě, které nám vyhovovalo. Nakonec to bylo jen jeden kruh vedle. Posuzování tentokrát odsýpalo a kolem poledne jsme měli hotovo - ocenění V2. Více úspěchů zde měl bráška Adýsek, který obdržel CACe. V tuto chvíli bylo konec našim výstavám v tomto víkendu. Ostatní zde zůstali, ale my jsme jeli na penzion odpočívat. Zde čekala Daphne, kterou jsme si vzali na pokoj a všichni jsme až do odpoledne spali. Adýsek měl na výstavě svůj velký den - účastnil se s Harryho dcerou Juniorhandlingu. Byl ve finále, kde bohužel nebyl vybrán, ale prošel si novou zkušeností a udělal všem radost, že to zvládnul. Přijeli z výstavy až večer.
Tentokrát jsme zůstali na penzionu a klábosili jsme až do půlnoci u Jitky na pokoji. Panovala velikánská pohoda a bylo nám moc fajn. Všichni byli unavení, tak jsme šli pak spát.
6.10.08 - pondělí
Konečně dovolená a vstávání v normálním čase! To jsme si vychutnali. Nasnídali jsme se a začali jsme balit věci. Bohužel to byl poslední den našeho prodlouženého víkendu. A když už jsme byli v Budapešti, tak jsme se na ní také chtěli podívat. Tentokrát už s námi Milena nejela - aby jsme nemuseli plánovat její přeložení na Prahu do druhého vozidla. Paní domácí nám dala adresu centra, ukázala na navigaci, kde máme parkovat a kam máme určitě jít. Nám se vše povedlo a za nedlouho jsme se procházeli Budapeští. Počasí nám přálo a v kapse jsme měli poslední forinty na parkovné. Obešli jsme krásné pěší zóny plné malinkých obchůdečků a krásné náměstí s ohromnou katedrálou, která byla nádherná. Cestou nás zastavovali turisté a vyptávali se co to je za plemeno a obdivovali Asalku. Fotili si ji ze všech stran a procházející zájezd japonců nestačil žhavit foťáky! Poté jsme prošli krásné nábřeží kolem Dunaje s výhledem na parlament. Některé stavby byli okouzlující. Po dvou hodinách už byl čas na odjezd. Takže snad někdy na shledanou Budapešti!
Domů jsme dojeli v pořádku. Bahča se mohutě přivítal s Asalkou a čekal co jsme mu dovezli. Samozřejmě se dočkal a s plyšákem si hrál až do pozdhích večerních hodin.
Závěrem
Od Evropské výstavy jsem čekala mnohem více a musím říct, že mě velice zklamala - hlavně po organizační stránce. No říká se, že s maďarem se nedomluvíš a opravdu to tak je. Maďaři nemají zájem domluvit se. Jinak pejsani a lidičky byli úžasní, rádi jsme všechny viděli. S některými jsme měli více času na povídání s jinými méně. Na penzionu panovala pohodička, bohužel v ulicích se nedalo moc procházet, neb skoro v každém domě byli mohutní psí hlídači, kteří doslova loncovali vratama, když jsme šli kolem. Paní domácí byla super a se vším nám ráda poradila. Takže uvidíme jak to bude příští rok na Slovensku při světové výstavě psů!?!?
Náhledy fotografií ze složky www.pharaoh.rajce.net