Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pharaoh Fest Open 2012 - Nové Hrady 20.-26.8.2012

Po roční odmlce se opět konala akce Pharaoh Fest Open, tentokrát v jiné lokalitě a to v Nových Hradech (Jižní Čechy) v Penzionu na Celnici. Již tradičně to byl týden plný výletů, tréninků coursingu, zábavy ... zakončený Speciální výstavou a Klubovým propagačním coursingem.  

31.jpgPondělí patřilo příjezdu, někdo přijel tedy již v neděli navečer, jiní dorazí až během týdne, či jen na víkend. Děkuji své spolehlivé GPS, že mě dovedla do cíle bez jediného záváhání, což se jiným nepodařilo a někteří najeli podstatně víc km, než předpokládali. Já jsem přijela na místo někdy po poledni, se mnou jela celá naše smečka - Bahča, Asalka a Gebča. Náročné bylo stěhování na pokoj, který byl v podkroví (naštěstí to bylo 1.patro), takže několikrát z auta do pokoje a zpět, než se nanosilo vybavení - mám pocit tak na měsíc pobytu - bylo náročné. Mezitím přijeli ještě Ivana s Jitkou s karavany, takže jsme šli pomáhat se stavěním ohrádek, převáděním psů apod. Tímto byly síly pro dnešek vyčerpány, navíc panovaly více než tropické teploty, takže sprcha na pokoji se mi hned poté hodila. Následovalo již jen večerní posezení.

dscn6201.jpgV úterý jsme se vydali na výlet do Terčina údolí (naučná stezka) a na tvrz Cuknštejn. Výlet to byl pohodový, ušáci chvíli zlobili, než chytli "výletní tempo". Cestou se udělalo pár společných fotek, což bylo vždy velmi náročné, než se všichni pesani náležitě seřadili. Krásným místem byly Tereziiny Lázničky, které nyní čekají na opravu, tvrz Cuknštejn nás také okouzlila. Dále jsme si vychutnali krásné místo u umělého vodopádu. Poté jsme se již vraceli na začátek trasy. Někteří ještě pokračovali na další tvrz Žumberk, ale my jsme se vraceli na penzion z důvodu vysokých teplot - Gebča má mírné zdravotní potíže, takže tento výlet byl akorát a nemá cenu ji přetěžovat. Navečer jsme se pustili do sestavovaní coursingové dráhy, kterou jsme stavěli poprvé v životě, takže nemáme ještě praktické zkušenosti a tak jsme chtěli dráhu připravit svědomitě a hlavně bezpečně. Běhání se pesanům líbí a my zjišťujeme, že naviják musíme přemístit příště jinam, abychom lépe viděli na dráhu. To vše až zítra, dnes již následuje - jak jinak než večerní posezení!

03.jpgVe středu byl naplánovaný další výlet, kterého jsem se neúčastnila. Čas ubíhá a my musíme doladit louku na běhání. Domlouváme posečení louky, které zařídí ochotný kuchař. Poté ale dráhu stejně předěláváme, takže některé úseky vedou mimo vysečené cestičky. Navečer, až klesanou trochu teploty začíná trénink. Já s Jitkou se střídáme na navijáku, ostatní pomáhají na startu či s natahováním návnady. Zkoušíme různé varitanty dráhy - pro profíky, pro ne moc zkušené běžce, pro malá plemena a pro vyložené začátečníky. Vše jde kupodivu hladce, všichni pesani krásně běhají a my jsme nadšeni, že coursingové vybavení funguje tak jak má. Já pouštím všechny tři ušáky, ti jsou nadšení, že se můžou proběhnout. Večer se už ale rychle stmívá, takže rychle sbalit naviják, zítra bude pokračování. Večer zjišťuji, že si Gebča zranila při běhání tlapku, zřejmě šlápla na nějakou tvrdou trávu a má otevřenou ranku na levé zadní tlapce. Takže ránu desinfikuji a uvidíme zda se rána bude hojit. Večer patří opět posezení.

img_2686.jpgČtvrtek patří opět výletu. Gebča dostává obvaz a botičku a můžeme vyrazit. Dnes máme opět více cílů a to vrcholky Novohradských hor - Vysokou, Kuní horu a Kraví horu s rozhlednou. Výlet je náročnější než v úterý, přece jen jsou to kopečky. Výšlap na Vysokou je chvílemi náročný úzkými kamenitými cestičkami, zdoláváme spadlé stromy přes cestu, ale všichni zvládají a jsme na místě. Zde přichází přestávka na občerstvení a míříme dál. Vracíme se do obce Hojná voda (kde parkujeme) a po svých se vydáváme na Kuní horu. Cesta se nám zdá podezřele nenáročná, máme stoupat na vrchol, ale cestička je rovinatá. Na místě zjišťujeme proč - Kuní hora je skalní útvar, na který se musí prostě vyšplhat. Někdo zůstává dole, jiní šplhají na vrchol Já v půlce cesty nevím zda pokračovat, ušáci se smekají po kamenech a já taky. Z hora ale již hlásí, že je to vrchol, takže pokračuji i já. Vyhlídka je pěkná, takže vše řádně fotíme a sestupujeme dolů - což je náročnější než nahoru. Uff, jdeme zdolat další vrchol - Kraví horu - cesta je už náročnější - jedno velké dlouhé stoupání nám dává zabrat. Navíc ujíté kilometry přibývají, takže vše je stále těžší. Vše také zvládáme a jsme na místě - pod rozhlednou. Tak, kdopak jde nahoru? Jen já a Ilona. Ostatní zůstávají dole a čekají na nás. Po zklidnění dechu po výlezu na rozhledu opět vše fotíme, máváme na zbytek výpravy a kocháme se okolním výhledem. Bohužel zde nejsou popisky, tak nevíme na co koukáme. Po slezení dolů pokračujeme v cestě. Náročný sestup z hor zakončujeme v hospůdce, doplňujeme energii jídlem. Na závěr výletu se zpruzený Bahča rozhodne zaútočit na chudáka Axla. Naštěstí se vše obešlo bez újmy na zdraví a Axel je spíše jen otřesen, Asalka se v tom všem rozruchu vyvlíká z postroje a míří pryč. Naštěstí poslechla a zůstala stát - ovšem na silnici, takže ji rychle chytám, než pojede nějaké auto. Uffff, vše je zvládnuto a míříme na parkoviště.
Navečer opět připravujeme trénink, něktrým pesanům už se moc běhat nechce, tak běhají i paničky. Jsme ale spokojeni, dráha se ještě mírně doladila a vše je otestováno na závod. Takže uvidíme co na to rozhodčí. Opět se brzy stmívá, takže vše balíme a míříme na ... večerní posezení 

dscn6360.jpgPátek je posledním dnem na výlet. Dopoledne tedy míříme navštívit rezervaci Červené blato. Výlet není dlouhý, ale náročný hlavně pro pesany, protože převážná část vede po dřevěných cestičkách a ušákům propadávají tlapky mezi prka. Musí se tedy hodně soustředit, což je pro ně více vyčerpávající než dlouhý výlet. Všude kolem jsou rašeliniště a "bažiny", krásná skoro nedotčená příroda. Odpoledne se již chystáme na členskou schůzi, kde probíhá mimo jiné předávání cen za loňskou sezonu. Bahča obsadil krásné 3. místo v soutěži o Putovní sportovní pohár, dostává krásný pohár. Gebča bojovala o Putovní výstavní pohár a umístila se překvapivě na 2. místě, dostává "stříbrnou" upomínkovou plaketku. Schůzi přerušuje bouřka a informace od místního hosta, že viděl utíkat nějaké faraony pryč na přilehlé louky, všichni jdeme zkontrolovat psy a nikdo naštěstí nechybí, takže kdoví co vlastně viděl. Schůze tedy pokračuje. Po jejím ukončení následuje opět posezení, které se tentokrát více rozjelo, takže mejdan je do brzkých ranních hodin. Postupně prcháme, přece jen nás zítra čeká výstava.

dscn6632.jpgSobotní ráno je po včerejší zábavě náročné, není to ale zase tak hrozné, tak se nějak vzpamatováváme. Dnes je na programu Speciální výstava KFP. Rychle míříme na přejímku, kde dostáváme nádherné upomínkové předměty k 20. výročí vzniku klubu. Poté přijíždí rozhodčí, vše je připraveno a výstava může začít. Já se ujímám role jednoho z fotografů a tak mám celý den o zábavu postaráno. Gebča se vystavuje ve třídě pracovní, předvádí se v postoji moc pěkně, v běhání to také ujde - na to, že je mokrá klouzavá tráva to jde. Třídu vyhráváme a dostáváme CACe. Poté ještě bojujeme o vítěze speciální výstavy, ale zde už štěstí nemáme. Takže já pokračuji ve focení a Gebča odpočívá v domečku. Výstavu vyhrává krásná fena Ibizského podenca - Angie. Po výstavě se již všichni těší na večerní raut. Jsme zhýčkaní z Jeseníků, kde byly rauty luxusní, zde je to o obložených talířích, zeleninovém salátu a řízečkách. Ale nepohrdáme a baštíme. Večer ještě pokračuje mejdan, ale já mířím na pokoj, dnes odhodlaná se prospat, neb nás čeká závěrečný den a závod coursingu.

03.jpgV neděli ráno máme chystat věci na Klubový propagační coursing, ale probouzíme se za silného deště, který trval celou noc. Zrovna dnes, když potřebujeme alespoň trochu příznivé počasí. Takže ještě uleháme a naštěstí déšť ustává a tak míříme na dráhu. Mezitím již přijíždí rozhodčí, ukazujeme mu dráhu, kterou trochu upravujeme, aby nebyla nebezpečná v té mokré trávě. Můžeme začít. Dostáváme cenné rady, jak tahat nejlépe návnadu atd. Vše probíhá bez potíží, pesani krásně běhají, naviják funguje, co víc si přát. První kolo je odběháno, sčítáme body, sestavujeme běhy a přestavujeme trať na druhé kolo. Poté se jde na oběd, který je na trochu delší dobu, neb tento kuchař, co převzal směnu je fakt pomalý. Topinka mu trvá 40 minut, na smažák jsem včera čekala přes hodinu ... no snad se pohne. Zhruba za hodinu můžeme začít druhé kolo. Vše opět probíhá bez potíží, pesani jsou všichni bezpečně v cíli a my jsme nesmírně šťastní, že jsme zvládli uspořádat první klubový závod s vlastním vybavením. Sčitáme rychle body, sklízíme dráhu a vše balíme do aute. Již nás čeká jen vyhlášení výsledků coursingu a pak odjezd domů. Asalka se umístila na 8.místě z 10 fen. Je to naše šmudlinka, které zdravíčko taky moc poslední dobou nepřidává, takže jsem ráda za tento výkon. No a velkým překvapením je pro mě výkon Bahči, který ve svých 8 letech vyhrává klubový coursing v kategorii faraonský pes - psi! Podal krásný výkon, kde se projevila dlouholetá zkušenost s coursingem. Dostává nádherný pohár. Děkuji. Celkovým vítězem se stvává sicilský chrt Nyna, která obdržela nejvíce bodů ze všech zúčastněných. Gratulujeme. Bohužel je čas na rozloučení, poslední podání pomocné ruky při sklízení ohrádek u karavanů a odjezd domů. Nikomu se nechce odjet, ale čas je neúprosný.

Tímto ještě jednou děkuji všem za úžasnou dovolenou. Poděkování patří také Penzionu Na celnici a jeho obsluze, která byla velice vstřícná a ochotná (krom již zmíněného nastupujícího kuchaře). No a samozřejmě nesmím zapomenout na hlavní organizátorku a předsedkyni klubu - Janu, díky které se akce uskutečnila! Takže zase někdy na viděnou!!!

Fotogalerie 1 (Terčino údolí, Cuknštejn, 1.trénink coursingu)
Fotogalerie 2 (Vysoká, Kuní hora, Kraví hora)
Fotogalerie 3 (Coursingové odpoledne - od Jitky)
Fotogalerie 4 (Speciální výstava)
Fotogalerie 5 (Červené blato)
Fotogalerie 6 (Speciální výstava + výlety - od Ilony a Petry)
Fotogelerie 7 (Klubový coursing - od Martina)
Fotogalerie 8 (foto od Petry)
Fotogalerie 9 (Speciální výstava - foto profi p. Šulc)