Výlety 2011
*************************************************************
Dušičkový výlet
30.10.2011
Také letos jsme se rozhodli vyrazit na dušičkový výlet a stejně jako vloni jsme vybrali cestu k pomníkům v Koníkovském lese, tedy na Pomník broučků, Pomník posledního vlka na Vysočině a Pomník Neznámemu zajíci. Trasu již máme zmáknutou z loňska, tak letos to snad bude bez hledání té správné cesty. Již tradičně začínáme u Kunešů. Zde rozhodujeme, že pojedeme dvěma auty, protože Bahir nemá moc rád Lupina, který by musel cestovat na sedačkách. Dnes jde s námi ještě "nováček" Petr, takže by to bylo zbytečně komplikované. Petra nakládám tedy do auta já a míříme na parkoviště u obce Koníkov, kde začíná naše trasa. Mirek má Cyrila s Míťou, já Bahira s Gebčou a Eva opět dostává k Lupinovi Asalku. Chvilka ňufání a za chvíli už se pesani srovnávají a pohodově ťapkají. Asfaltku střídá lesní cesta, kterou míříme na louku s krásnou vyhlídkou na okolní kopce. Výhled trochu kazí mlha, nicméně i tak je nádherný. Podzimní listí je krásně barvené a my vzpomínáme na loňský výlet, kde byly kolem lesa zbytky prvního sněhu. O to víc si užíváme výhled na letošní barvenou podzimní přírodu.
Vyšplháme na dnešní nejvyšší kopec - Kamenice (780 m), kde je Pomník broučků. Broučkům zapalujeme svíčku, pokoušíme se o společné foto a pak již pokačujeme lesní cestou k Pomníku vlka. Zde si dáváme malé občerstvení, opět zapalujeme svíčku vlkovi a společné foto nesmí chybět ani zde. Pokračujeme dál, scházíme ze značené cesty a míříme rovnou k Pomníku neznámému zajíci, který jsme minule nemohli najít. Cestou nacházíme na stromě ceduli na památku pána, co zde umrznul. Nás dneska provází docela hezké počasí, tak zmrznout by jsme zde neměli. U pomníka zajíce se pokoušíme o focení samospouští, Petr instaluje kameny jako podklady pro foťák s ministativem. Fotka se kupodivu velice vydařila hned na druhý pokus, takže pesany nemusíme již "týrat" pózováním. I zajícovi zapalujeme svíčku, když jsou ty dušičky! Vracíme se zpět, navazujeme na značenou trasu, kde si dáváme na zastřešeném odpočívadle zbytek svačiny a míříme k autu. Na další neznačené cestě nacházíme odbočku k Ptačí studánce, kde se pesani trochu napijí (tedy vipeti, naši ušáci nechtějí). Pak už jdeme k autu a přemýšlíme kam dál. Nakonec vyhrává hospoda, v jedné bylo plno, tak hurá do druhé a pak už domů. Výlet byl super, pesani jsou spokojení a my taky. Takže příští rok s pomníky na viděnou!
Fotogalerie ZDE
*************************************************************
Výlet kolem zámku Žďár nad Sázavou
18.10.2011
Předpovědi počasí hlásí jeden z posledních nejhezčích dnů letošního roku, tak ho využíváme k odpolednímu výletu. Po práci vyzvedávám doma "kluky" (pro neznalé - interní označení našich pesanů) a jedeme ke Kunešům. Tady nakládáme Evu s Lupinem (Cyril s Míťou jeli s páníčkem na chatu) a jedeme na parkoviště u zámku, kde začne náš dnešní výlet. Kluci dostávají nové reflexní vestičky na otestování. Eva si bere k Lupinovi Asalku, takže síly jsou vyrovnány. Sluníčko nám krásně svítí na cestu, bohužel se přidal i protivný vítr. Místo krsáného barevného podzimu je listí na stromech spíše omrzlé a zhnědlé. No nic, třeba se to ještě letos trochu vybarví. Úvozem přicházíme ke Konventskému rybníku, který celý obcházíme po místní Naučné stezce, kterou jsme letos již absolvovali, ale opačným směrem. Okruh není moc dlouhý a tak už jsme skoro na konci. Zde potkáváme hlouček turistů z Prahy, paní se za námi hned vrhla, že má doma taky vipety a tak s Evou vedou dlouhé hovory. Už ale začíná být chladno a tak jdeme zpět k autu, přejíždíme k restauraci a Gebča s Lupinem jdou ještě na socializaci a my na večeři. Bahča s Asalkou zatím hlídají auto. Oba mlaďoši jsou v restauraci způsobní, tak dostávají mlsky. Ale to už je dnes konečná, vezeme domů Evu s Lupinem a my míříme ke svému domovu.
Fotogalerie ZDE
*************************************************************
Přírodní památka Tisůvka
28.9.2011
Krásné podzimní počasí a den volna, tak to nemůžeme zůstat jen tak doma. Naplánujeme tedy výlet, Kuňadry jsou na chatě, takže se pojede tímto směrem. Všude kolem jsou skalní útvary a tak vyrážíme na jeden z nich. Dojíždíme do obce Cikháj, zde parkujeme u místní restarace a výlet může začít. Jdeme s komplet smečkou - já s Bahčou, Asalkou a Gebčou, Eva a Mirek s Cyrilem, Míťou a Lupinem. Aby to bylo vyrovnané, tak Eva dostává Asalku a máme všichni dva psy. Jako první potkáváme Památník partyzánské brigády Mistra Jana Huse, poté pokračujeme lesní cestou a začíná stoupání, které je čím dál náročnější. Zastavujeme před strmým stoupáním po velkých kamenech. Mirek prostestuje, že to se psy nejde, ale my trváme na pokračování. Vždyť jsou na turistiku zvyklí, tak ať hezky ťapkají. Zvládají to bez větších obtíží a jsme na vrcholku, před námi se tyčí již jen skalní útvar Tisůvka. Tam již ale nelezeme. Dáváme zde pauzu a máme to i s "pobavením". Na skálu se vydali pán a paní. Pán měl super nápad, že přeskočí ze skály na skálu. Paní mu to vymlouvala, že se nedostane zpět, ale chlapi mají svoji hlavu, šup a už seskočil na druhou skálu. A ejhle, ono to nejde zpátky, zkouší vylézt, ale nejde to, paní slézá dolů a pán začíná sestupovat skalní průrvou. To ale již nesledujeme a jdeme dál. Původní plán byl vyjít ještě na Žákovu horu, ale v půlce cesty je zádrtel a tak je rozhodnuto, že se vrátíme k restauraci, dáme pozdní oběd a pojedeme domů. Žákova hora a prales je tedy v plánu na příště. Neznačenou cestou se vracíme zpět a potkáváme již zmíněný pár, což znamená, že pán se dostal ze skály ve zdraví dolů. Došli jsme k výchozí restauraci, zde si dáváme vynikající jídlo, loučíme se a jedeme domů.
Fotogalerie ZDE
*************************************************************
Hraniční kámen Žďár nad Sázavou
29.6.2011
Letní teploty přímo vybízejí k uspořádání výletu. Na konec týdne již hlásí zimu, takže v úvahu připadá středa. Na výlet půjde jen Gebča a vipet Lupin, zbytek smečky bude doma. Ráno musíme ještě do práce, takže Gebča má sbalený pelíšek, hračku a misku na vodu. Poctivě hlídá kancelář a se všemi přichozími se vítá. Za necelé dvě hodiny přichází Eva s Lupinem, takže probíhá vítačka a můžou začit honičky po kanclu. Tak vše je hotovo a může se jít na výlet. Jdeme již klasickou trasu přes město, na Táferně se zastavujeme na oběd. Hned vedle zahrádky má svoje území italský chrtík Vito. Dnes nás ale jen proštěkl a zase někam zmizel. Takže jsme ho skoro ani nepostřehli. Po obědě pokračujeme k Piláku (vodní nádrž), kde jsou pesani vtaženi do vody. Bohužel nemáme plavky, aby jsme se koupali, tak jdeme aspoň po kolena. Příště plavky s sebou. Pak míříme k sousoší Hraniční kámen - autorem je již tradičně Michal Olšiak (jeho sochy navštevujeme po celém okrese). Jedna strana patří Moravské orlici, druhá pak Českému lvu. Vše je řádně nafoceno a může se zpět. Je opravdový pařák, pesani jsou utahaní a Gebča zalehává pod stromy do stínu. Má chvilku oddech, ale musíme jít dál. Jsme zpět v kanceláři, zde si dáváme občerstvení. Po malé pauze jedeme na nákup a míříme ke Kuňadrám, kde nás čeká "fondue párty". Kluci nás vítají, Cyril je naštvaný, že nebyl na výletě taky a dává to Lupinovi řádně najevo. Prudí kudy chodí a tak je zavřen do koupelny, aby se zklidnil. To se opakuje několikrát, takže nakonec je Cyril v koupelně skoro pořád. 
Zato Lupin s Gebčou celou dobu řádí, občas si na pár minut lehnou a pak už se zase "oždibujou". Masíčko na fondue je vynikající. Ale bohužel čas letí, už je večer a tak musíme domů za zbytkem smečky.
Fotogalerie ZDE
*************************************************************
Výlet po Žďáře nad Sázavou + zámek Žďár
20.5.2011
Krásné počasí pokračuje, takže toho využíváme k dalšímu výletu. Tentokrát půjde ze psí smečky jen Gebča a Lupin. Dopoledne musím ještě do práce a Gebča jde se mnou. Rozbalujeme pelíšek, který Gebča hned obsazuje. Po hodince přichází Eva s Lupinem a řádění začíná. Kancelář není velká, takže lítají v uličce a pod stoly. Gebča už by šla ven, tak balíme a jde se na výlet. Pěší zóna, náměstí a přestávka je opět na Táferně, kde si dáváme oběd. Poté jdeme na nádvoří žďárského zámku, kde probíhá focení a také výstavní trénink. Lupin konečně trénuje na výstavu a moc mu to jde. Gebča si půjčuje vipetí předváděčku a trénuje taky. Je ale horko, tak to nepřeháníme. Ještě fotíme pesany u kašny a pa už se vracíme zpět k náměstí. Zde se loučíme, Eva s Lupinem jdou domů a my zpět k autu. To je pěkně vypečené, takže přichází na řadu klima a pak hurá na nákup a domů.
Fotogalerie ZDE
*************************************************************
Naučná stezka kolem Zelené hory
11.5.2011
Předpověď počasí hlásí nádherný den, takže by byla škoda toho nevyužít. Balím výletní batůžek, ušáci jdou do auta a jedeme. Bahča ví, že se jede za Cyrilem, takže celou cestu nedočkavě kvílí. U Kunešů probíhá mohutné vítání na ulici, až sousedé vylézají na balkony. Smečka vipetů Cyril, Míťa a Lupin a našich ušáků Bahir, Asalé a Ghebbi je připravena. Po chvilce jsou přivítaní a můžeme jít ... Vodojem, Vysočany (místní části) a už se před námi tyčí kostel na Zelené hoře. Obcházíme toto Santiniho dílo (památka UNESCO) a míříme směrem k zámku, kde je vybudovaná nová naučná stezka. Ale ještě se stavíme na občerstvení k Táferně, ke kterému se dostáváme přes barokní most se sochami. V hospůdce je zájezd z Prahy a tak je naše smečka 6-ti psů obdivovaná. Někteří si obdiv nechají líbit, hlavně Bahča si chodí za všemi pro podrbání. Servírka zajásala, když uviděla chrty a donesla ukázat svého italského chrtíka. Ovšem naše smečka na něj byla moc hrrrr, takže se nás bál. Ale už je čas jít, vyrážíme zpět k Zelené hoře a po místní cestičce se napojujeme na naučnou stezku, cca 2,5 km dlouhou. Stezka vede kolem konventského rybníku, je zde krásná příroda a také se nám nabízí nádherné výhledy na žďárský zámek. Cestičky místními "močály" jsou ze dřeva a pesani si po nich hezky ťapkají. Okruh je u konce a tak se napojujeme na část druhého okruhu a po stezce míříme na další občerstvení. Ušáci jsou unavení a tak zalehají na chladivý trávník. Ve Žďáře zrovna začíná pouť (druhá největší v ČR) a tak bereme pesany na další socializaci. Ještě zde není ten pravý mumraj, ale na procházku s pesanama to je ideální. Všichni nás obdivují a připadáme si jako další atrakce, jen bez vybírání "vstupného" 
Ještě nás čeká cesta zpět ke Kunešům, kde máme auto a jede se domů. Výlet byl cca 10 km dlouhý, celý den nás provázelo sluníčko, takže jsme přijeli domů pěkně unavení.
Fotogalerie ZDE
Fotogalerie od Kunešů ZDE