Jdi na obsah Jdi na menu
 


Výlety 2012

Naučná stezka Žákova hora
21.10.2012

dscn7774.jpgJe tu zase podzim a my vyrážíme na další z našich výletů. Tentokrát na Žákovu horu. Asalku nechávám doma, protože na její nožičky by to bylo náročné, beru tedy Bahču s Gebčou a jedeme na chatu pro Evu, která bere jen Lupina. V autě probíhá rozdělení kluků, neboť se nemají moc rádi a jedeme. Parkujeme v Cikháji u hospůdky, kde plánujeme po návratu občerstvení. Ale prvně vyrážíme na cestu. Naši ušáci dostávají reflexní vestičky, aby byli vidět ve spadaném listí. Začínáme u památníku partyzánů a pokračujeme neznačenou zkratkou. Snad to bude zkratka. Zadařilo se a napojujeme se na značenou trasu k Žákově hoře. Po dlouhém výšlapu do kopce narážíme na info, že je zde Naučná stezka, což jsme ani nevěděli, je teprve dva roky otevřená, takže vše je ještě zachovalé. Vydáváme se tedy po okruhu, který prochází i nedotčenou přírodou - je zde Žďárský prales, vstup mimo značené cesty je samozřejmě zakázán. Všude kolem jsou popadané stromy a cesty lemují stromy s nádherným barevným listím. Nebýt vestiček, tak by občas naši kluci nebyli ani vidět. Na trase je i Stříbrná studánka, která je označena jako jeden z pramenů řeky Svratky. Po pohodové cestě jsme na vrcholku Žákovy hory a vracíme se k výhozímu bodu, které vede náročným klesáním, které je ještě náročnější spřežením tažných psů. Již tradičně se do kopce vlečou a s kopce jdou bok po boku v jednom zápřahu. Na sestřelení jsou cyklisti, kteří nedají pokoj ani zde a sebevražedně sjíždí kamenitou úzkou stezkou. Však po cestě jsme potkali pomníček jednoho z nich. Zpátky už se vracíme klesáním po původní trase, neboť se již ochlazuje a za nedlouho už se bude i stmívat. Jsme úspěšně zpět u auta a náš plán s občerstvením nevychází, protože restaurace je plná. Takže snad někdy jindy. Odvážím Evu s Lupinem na chatu a my míříme domů za Asalkou.

Fotogalerie ZDE 

Návštěva na chatě u Kunešů - výlet kolem rybníku Strž
2.-3.8.2012

dscn6020.jpgKuňadry jsou týden na chatě, tak je musíme taky navštívit, ať se tam nenudí. Ve čtvrtek po práci beru Asalku a Gebču a jedeme na nedalekou chatu u Světnova. Vítání probíhá uvnitř, venku by se pesani asi zpřeráželi. Holky zabírají klukům pelíšek v kuchyni. Kluci mají zrovna večeři, takže pak je po-večeřový klid. Odpoledne opékáme špekáčky (byly vynikající) a pak jdeme na procházku. Rychle se stmívá, takže to je spíše jen takové rychlé venčení, než nás sežerou komáři. Po večerním posezení se jde spát. To bude asi noc, kde bude který pes spát, to se ještě neví. Všichni v posteli, ale ve které? Asalka usíná na lavici, tak snad nežuchne a nepřizabije se o stůl, Gebča je v kuchyni, Cyril v boudičce a Lupin s Míťou střdají postel Evy a Mirka. Nakonec Asalé slézá z lavice, nepřizabíjí se a jde za mnou, plíží se i Gebča a pomoc ... už tady mám i Lupina. No tak to bude tedy noc. Lupin naštěstí odchází a spí se mnou tedy jen holky. Postel je ale menší než doma, tak se tam nemůžou vejít, nakonec Asalka zalehá na polštář a já mám jen jednu možnost - nehýbat se! K ránu nás budí slejvák a velká bouřka. Hřmí to všude kolem, jsme v lese u rybníka a zde se to ještě rozléhá. Cyril se bojí a tak odchází na svůj "bojový" pelíšek, kde se chudák třepe pod židlí. No je snad po bouřce, my vstáváme, snídáme a čekáme až přejde déšť. Ten vždy na chvíli ustal, ale než jsme dali psům obojky, tak zase začalo pršet. Na výlet jdeme až odpoledne, déšť už nás nepotkal. Jdeme kolem rybníku strž, proplétáme se mezi rybáři. Je tu také moc hezky, poté docházíme do Světnova, kousek po silnici, kde pěkně zlobí Míťa, ale už jsme na polňačce u chat. Chvíli ještě posedíme a pak jedeme domů za Bahčou. 

Fotogalerie ZDE

Jezero Vápenice
3.7.2012

dscn5443.jpgTýden volna se musí využít a taky musíme prohodit smečku, aby nebyli pořád jen všichni spolu. Dnes jde na výlet Asalka s Míťou. Venku panuje teplo a dusno, takže výlet bude opět jen po okolí, neb v tom horku nemá cenu jít na dlouhé trasy. Kuňadry jsou na chatě nedaleko Žďáru, takže tam vyzvedávám Evu s Míťou a jede se k Piláku, zde začíná vycházka na Vápenici. Jsme překvapený, že není nikde ani človíčka, v kempu je sice prá karavanů, ale lidi u vody nejsou. Cestou stavíme u studánky, kde se ochlazujeme a pak jdeme k jezeru Vápenice, voda je pěkně "prokvetlá" a na druhé straně se koupe pár nadšenců, brrr. Všude kolem lezou malinké žabky. Míťu asi něco poštípalo a tak jeho chůze se střídá s vykusováním tlapek, ach jo. S ním je vždycky něco. Ještě nás čeká vystoupat do pěkného krpálu, peče zde slunko a je skoro nedýchatelno, jak je dusno. Ve stínu dáváme pauzu, ale je to zde samý střep, tak pokračujeme až zpět na Pilák, kde zakončujeme výlet u stánku s občerstvením. Pak se vymotáváme přes Žďár, je to tady jedna velká kolona díky uzavírce silnice a na naší trase bouračka, takže objíždíme uličkami do dalších kolon a pak na druhý konec města, abychom se dostali opět na ten konec první . Evu s Míťou vysazuju u chaty a valím domů, neb se žene bouřka. V rádiu hlásí, že to jde na nás. Musím ale přestát kolony přes celý Žďár, v dálce už se je to samý blesk a černo se blíží. Sotva přijedu domů, tak je slejvák, honem rychle hodit deky a kartony na auto, než přijdou kroupy. No bylo to o chlup, poslední deky už se dávaly za asistence krupobití!!! Další slejvák a další kroupy - to celkem asi 4x, ale krom škod na zahradě zůstalo vše bez újmy. Valí se ale další bouřka...

Fotogalerie ZDE

Naučná stezka kolem Zelené hory - Žďár n.S.
2.7.2012

dscn5378.jpgTýden volna zahajujeme v pondělí ráno v práci! Ale jen na vyřízení nejnutnějších restů a pak "důchodcovský" výlet s Bahirem a Cyrilem. Bahča se ráno strašně těšil, když jsme mu říkali, že jede za Cyrilem. V práci byl zklamaný, že tam nikdo není, ale za hodinku Cyril přišel a Bahča měl radost. Jenže Cyril nebyl ve své kůži, takže místo radostného vítání jen tak bez výrazu popocházel po kanceláři. Bahir se ho snažil rozveselit, šťouchal do něj, ale nic, až pak začal už Cyril prudit. Ach jo, hoši se měli vždycky tak rádi. Dopoledne jsme ale konečně vyrazili ven, vyřídili jsme věci na poště. Když jsem čekala na Evu, tak přišla paní, že má taky faraona - Ramíska z Tal Sannat. Jsou také z Vysočiny a "víme o nich", ale nikam s Ramískem nechodí. Poté jsme přejeli na druhý konec Žďáru, zahájili jsme výlet obědem a pak jsme se šli konečně projít. Na Konventském rybníku kvetou lekníny a jeden byl hned u vyhlídky. Kluci byli už ok a tak byl výlet pohodový. Na zámku hnízdí čápi, takže jsme zašli ještě na nádvoří, aby byly lepší fotky na hnízdech a poté jsme již jeli domů.

Fotogalerie ZDE

Zřícenina hradu Štarkov
29.4.2012

dscn4329.jpgNa Vysočině se nachází několik zřícenin hradů a tak jsme se rozhodli, že konečně jednu z nich taky navštívíme. Začínáme již tradičně u Kunešů a pak míříme několik kilometrů autem. Jsme domluveni, že zastavíme v Jimramově a pak půjdeme pěšky. Nejstaršímu účastníkovi se ale nechce moc "ťapkat" a tak Kuňadra pokračuje v jízde dál. Já jedu za nimi a přesně si říkám, že líné Kuňadry nechcou chodit pěšky. Parkujeme v obci Nový Jimramov, vyndáváme smečku a jde se na to. Začínáme "zkratkou", která vede okrajem lesa, pak ale zjišťujeme, že se musíme někde napojit na značenou cestu. Poté nás čeká náročný výstup (tedy doslova krpál jak sviňa), ale zvládáme a už se před námi tyčí skalní útvary a po chvilce i kamenné zdi - pozůstatky hradu. Vše je na obrovské ploše, takže hrad musel být veliký. Fučí šílený vichr a z okolních stromů se ozývají divné zvuky. Takže zříceninu rychle obcházíme a pak mizíme, než začnou stromy padat. Kus zříceniny je znepřístupněn z důvodu padání kamenů. My se vydáváme (opět neznačenou zkratkou) dolů od hradu. Dostáváme se opět na značenou trasu, která vede po silnici. Takže v mapě hledáme kompromis a míříme kolem potoka, snad směrem k autům. Okolní krajina je opravdu nádherná a tak se kocháme. A ouha, cesta končí, takže musíme zpět na rozcestí a vydáváme se méně příjemnou cestou - do kopce. Další rozcestí a volíme menší kopec. Cesta ale vede jen k nedalekému, již nefunkčnímu lomu. Vítr je stále silnější a nám se nechce vracet, takže míříme lesem dál. Stromy opět divně praskají. Naštěstí už vidíme louku, tak unikáme z dosahu stromů. Na louce to fučí ještě více, ale aspoň na nás nic nespadne. Poslední kousek cesty a jsme u aut. Všichni jsme nakonec rádi, že jsme popojeli až sem a nemusíme jít ještě dalších pár km po svých. 
Jako téměř vždy zakončujeme výlet občerstvením. Tentokrát není nikde po cestě volný stůl pro 6 psů, tak míříme až do Žďáru a zde zakončujeme vynikajícím jídlem ve vyzkoušené restauaraci.

Fotogalerie ZDE  

Údolí Chlébského potoka (období kvetení Bledule jarní)
Hrad Pernštejn
17.3.2012

dscn3827.jpgPrvní letošní výlet - dlouho jsme nevěděli kam vyrazíme, nakonec jsme zvolili jarní téma - bledule. Do Údolí Chlébského potoka míří turisté z celé ČR, aby viděli jen pár dní v roce rozsáhlé lány rozkvetlých bledulí. Takže beru ušáky, míříme ke Kuňadrám a vyrážíme na cestu. Ve zpětným zrcátku jsem zpozorovala, že Gebča nemá obojek, takže jsem zvědavá, co s ním provedla. Ale to uvidím až na místě. V obci Chlébské už je spousta aut a turistů, takže hledáme místo na zaparkování. Cesta je spíše jedno velké bahno, ale nacházíme parkoviště přímo u nově vybudovaného Občerstvení u bledule. Z důvodu velkého počtu turistů se místní hasiči postarali právě o tento stánek a nebyl to vůbec špatný nápad. Já pomalu otvírám auto, chytám neuvázanou Gebču, která má prů...švih. Překousala obojek! Takže dostává vynadáno. No nic, všichni jsou "převlečeni" do postrojů a můžeme vyrazit. Hned nás odchytává paní, že má doma taky faraona, takže zahajujeme povídání ... ... ... Kuňadra už si stihla dát kobásu, takže už je čas vyrazit. Jdeme kolem potoka a hned na nás vykukují první bledule, kterých postupně přibývá. Následuje cesta lesem a poté se před námi objevují doslova bílé lány bledulí. Vše fotíme, ale musím říct, že na fotkách to není taková nádhera jak ve skutečnosti. Poté nás odchytává holčička, která si drbe ušáky. Gebča děti miluje, takže si to řádně užívá, nastavuje krk, kde chce ještě podrbat. Rodiče fotí holčičku s Gebčou na památku. My se pomalu vracíme zpět k autu. Zde si dáváme občerstvení a přemýšlíme kam dál. Eva nedaleko odtud dscn3871.jpgjezdívala na tábor, tak míříme tam, kde se jí vrací vzpomínky na mladší léta. Všude kolem je krásná příroda. Pak se přemisťujeme ještě autem, nevím co je v plánu, tak prostě jedu za nimi. Nakonec parkujeme pod hradem Pernštejn. Ten je ještě zavřený, tak obcházíme okolí a narazili jsme na krásnou vyhlídku, s nádherným výhledem na hrad. Opravdová nádhera. Pak už se vracíme zpět k autu a dnešní výlet končí. 
dscn3877.jpgDoma mě čeká překvpaní - byla tu ségra, která jela ještě za bráchou a nechala u nás 3 psy (Čika - Parson Russel Teriér, a dva Kavalíry - Karlíka a Gufíka). Bahča je námá rád, takže vyzvedávám ségru, ale nastává zádrhel kam se psy. Návštěvníci jsou tedy zavřeni v obýváku, naši ušáci se zatím prohání po zahradě a následuje výměna. Gebča s Asalkou chvíli pobíhají s návštěvou, Asalka pak míří domů a Gebča chvíli na to také. Jsou unavení z dnešního výletu. Navčer přijíždí moje neteř Ilonka, vyzvedává ségru s pesanama a jedou domů. Bahča má spoustu starostí s přeznačkováním celé zahrady, ještě mu to bude asi pár dní trvat!
Celý den bylo nádherné počasí a výlet nás po zimě tak nějak nastartoval na příchod jara.  

Fotogalerie ZDE